Dexter 4. díl – Průhledný (See-Through)
Debřina hypotéza o vzorci, podle něhož si Řezník ze zálivu vybírá své oběti se zdá být naprosto správná. U většiny nalezených obětí lze průkazně prokázat jejich kriminální minulost, a jak se pozvolna ukazuje, obdobnou zálibu měli zbylí obyvatelé podmořského hrobu. Čím více se v jejich minulosti agent Lundy a jeho tým hrabe, tím vyplouvá na povrch více špíny. Řezníka ze zálivu by nejspíše měli oslavovat jako hrdinu, učinil Miami o notný kus bezpečnějším. Avšak to je v rozporu s přesvědčením každého poldy, je to sériový vrah a toho je potřeba dopadnout. Navíc to vypadá na důležitý milník, Musakovi se podařilo narazit na stopu vedoucí blíže k identitě vraha. Pokud něco všechny oběti ještě spojuje, jsou to řasy. Podle nich lze vypátrat, v jakém přístavu Řezník kotví svou loď. A to je něco, co Dexter nemůže dovolit. Musí se postarat o znehodnocení všech důkazů.
Krom strachu s odhalení musí navíc čelit problémům ve vztahu s Ritou. Té se příliš nezamlouvá Lila jako Dexterův patron. Má hodně neobvyklé metody a očividně žádné zkušenosti s touto odpovědnou funkcí. I Dexter má zpočátku značné pochybnosti, zda je to pro něho ten nejlepší možný patron. Ale stačí trochu společně stráveného času, aby změnil názor. Lila jakoby mu viděla přímo do duše a neděsilo jí to, co se tam nachází. Je to snad první člověk, co neodvrací tvář od jeho skutečného já. Příliš situaci Dexterovi neusnadňuje ani příjezd Ritiny matky. Ta se po Paulově smrti rozhodla svou dceru podpořit a dvakrát se jí nezamlouvá Dexterova přítomnost. I ona ho umí výtečně odhadnout, patří k lidem, před nimiž nedokáže utajit, že svůj život hraje. Sice výtečně, ale stále jen hraje.
Maria Laguertová vždy uměla jít za svými cíly a pokud získat zpět svoji pozici poručíka znamená zničit svou sokyni, tak to taky udělá. Esmé Pascalová je psychicky na dně kvůli milostné aféře svého snoubence. Svými výstupy již přesáhla přípustnou mez, i když Dexterovi náramně vyhovovalo zaměstnávat Musaku bezvýznamnými rozbory snoubencovi košile. Neměl tak tolik času na prověřování zásadních důkazů v jeho případě. To však nic nemění na faktu, že se Laguertové podařilo triumfovat. Svými ženskými zbraněmi se zbavila konkurence. Má tak zase veškeré kompetence přiřadit případ zavražděné manželky bývalého příslušníka speciálních jednotek Doaksovi. Pro něho je to svým způsobem dost osobní, možný podezřelí je jeden z nich, přesto rozhodně hodlá uvažovat jako policista. Nenechá pachatele uprchnout, i když to znamená jediné, použít svou služební zbraň.